Tady se můžete podívat na několik obrázků držení šipky, ale nejdříve si přečtěte tento článek!

1. Házení
2. Držení šipky (tato stránka)
3. Postoj na čáře

 Základní držení šipky:

 Položte si šipku na otevřenou dlaň. Vyvažte ji a najděte těžiště. Teď šipku posuňte palcem do špiček prstů. Palec umístěte kousek za těžiště, šipku držte tolika prsty, kolika vám to vyhovuje a pak posuňte ruku do zaměřovací polohy. Připraveni.

Většina držení je pak pouze mírnou úpravou tohoto standardního typu.

 Základní požadavky:

• Hrot nahoru! Jak už víte z kapitoly 1, hlavním cílem držení šipky je, že hrot musí směřovat mírně nahoru a to v každé fázi házení. Pokud to nesplňujete, okamžitě to změňte.
• Pevně, ale ne křečovitě. Držení musí být pevné, ale nesmí namáhat svaly na vašich prstech. Jestliže vám z napětí bělají prsty, je to příliš. Když máte tolik napnuté svaly, budete mít problém s vypuštěním šipky a během celého házení, prostě je to příliš. Šipky nejsou hrou silovou. Aby byl kontakt se šipkou správný, držte ji tak volně, aby vám nevyklouzla, ale držte ji dostatečně pevně, abyste nad ní měli kontrolu při hodu. Typickou chybou je pevnější držení šipky než příliš volné.
• Kolik prstů? To je častá otázka, kterou nelze obecně odpovědět. Minimálně 3 prsty (palec + 2), maximálně všech 5. Všechny prsty by se měly dotýkat tělíčka nebo hrotu a žádný by se neměl dotýkat násadky nebo dokonce letky. Držení dvěma prsty (palec + 1) neumožňuje dostatečnou kontrolu, takže 3 prsty jsou minimum. Více prstů usnadňuje kontrolu při akceleraci a zlepšuje držení, ale vypuštění šipky je obtížnější, protože je třeba uspořádat více prstů. Koordinace prstů při vypuštění šipky je klíčovým bodem jejího držení. Musíte se ujistit, že žádný prst nemůže šipku při odhozu nešťastně 'nakopnout' a na poslední chvíli ji vystrčit z dráhy. To vede rovnou k dalšímu bodu:
• Tvar tělíčka: Ne všechny způsoby držení se hodí na různé typy tělíček. Je evidentní, že na delší tělíčko je třeba více prstů zatímco na krátká tělíčka se použije prstů méně (no dobře, to je pouze jednoduchá úvaha). Musíte si tedy najít nejen správné držení šipky, ale také správná tělíčka. Tyto záležitosti můžete samozřejmě posoudit pouze společně. Je to pouze další záležitost osobní volby.
• Žádná pěst! Co dělat s prsty, které se neúčastní držení šipky? Nejlepší je odtáhnout je pryč nebo je držet ve stejné pozici jako ostatní prsty. Např. je špatné, když držíte šipku čtyřmi prsty (palec + 3) a malíček se dotýká dlaně jako když dáváte ruku v pěst. Stane se to, že ostatní prsty doplatí na svalové napětí a budou taženy spíše do pěsti než k otevření ruky, která je nutná pro správný odhoz. Zvýší se tak pravděpodobnost, že dojde k dříve zmíněnému "nakopnutí" a vede to také ke směřování šipky směrem dolů, což bylo označeno za špatné již dříve.

Pro názorné předvedení široké škály uchopení šipky je zde uvedeno několik příkladů od profesionálních hráčů. Všimněte si, že již dříve zmiňované uchopení šipky záleží na preferovaném tvaru šipky a naopak:

• Tužka - Phil Taylor: Phil drží šipku běžným stylem tužka. Tento styl je stejně dobrý i špatný jako kterýkoliv jiný, pokud jste schopni držet šipku zaměřenou dopředu a ne příliš do strany. Tento styl je druhý nejpoužívanější po spoustě variant základního držení. Obvykle vyžaduje tenké válcové tělíčko, jako používá Phil.
• Wide open hand - Dennis Priestley: Dennis má ve zvyku držet prsty téměř vertikálně a veškerou stabilizaci provádí pouze palcem. Když jsem ho viděl naposledy na videu, měl ruku o něco více zavřenou, ale stále je to jediný hráč ze všech co znám používající nejvíce otevřenou ruku. Tento způsob držení vypadá velice špatně. Velká výhoda spočívá v přesném vypuštění šipky, ale také může dojít ke ztrátě kontroly při akceleraci. Je pro mě naprostým zázrakem, jak dokáže tento způsob zvládnout a zdá se, že to umí pouze on. Když jsem se pokoušel o tento způsob držení šipky, měl jsem problém vůbec zasáhnout terč. Buď je prostě pro tento styl nadaný od přírody nebo to trénoval roky. Jedná se o jeden z extrémů v držení šipky. Dennis používá silnější, více moderněji profilované tělíčka, někde mezi Philem Taylorem a Johnem Lowem.
• Malíček na špičce - Eric Bristow: Eric ve svých nejlepších letech nechával malíček na špičce šipky, daleko od ostatních prstů. Používá dlouhé válcovité tělíčko. Jeho styl držení je jedna z variant základního držení šipky. Není nejlepší ani nejhorší. Méně talentovaní hráči mohou mít s tímto stylem trochu problémy.
• Tři prsty - John Lowe: John používá spíše silné a krátké šipky, takže držení třemi prsty je naprosto přirozené, protože více prstů by se na tělíčko jen těžko skládalo. Dalo by se to (pro tento druh šipek) považovat za standardní způsob držení.
• Odtažený malíček - Rod Harrington: Rod používá dlouhá a tenká tělíčka, což se stává stále běžnějším, protože standardy a přesnost hry se stále zvyšují. Používá základní způsob držení šipky a malíček odtáhne vertikálně pryč, zatímco ostatní prsty se dotýkají tělíčka. Tento způsob držení mi připadá velice logický, sám používám podobný, na docela stejných tělíčkách.
• Držení šipky za přední část - Bob Anderson: Bob drží šipku mimo těžiště a to jen kousek za hrotem. Je to neobvyklé a většina hráčů bude mít u tohoto způsobu držení problém s dobrým kontaktem s šipkou. Bob šipkou spíše 'trhne' než aby jí házel. Celkově je jeho hod rychlejší než u většiny ostatních a ve skutečnosti to vypadá, že neustále spěchá. Spousta práce zápěstím. Používá modifikovaný tužkový úchop, což se u tohoto technicky extrémního stylu zdá logické, a dost dlouhé válcové tělíčko. Tento způsob držení bych nedoporučoval, ale je to propracovaná technika pro lidi, kteří hrají velmi dynamicky.

Několik obrázků, jak držet šipku!