1. Házení (tato stránka)
2. Držení šipky
3. Postoj na čáře

Dostal jsem spoustu dopisů, ve kterých se mě lidé ptají na technickou část házení šipek. Přemýšlel jsem také o tom, jak udělat TDT pro čtenáře zajímavější a informativnější. Rozhodl jsem se, že se v úvodu zaměřím na mechaniku související s házením šipky.

Nejprve se podívejme na to, jak šipka letí. Pohybuje se podle paraboly, stejně jako např. hozený kámen nebo vystřelená kulka.

Dráha šipky po parabole

 Křivka může být vyšší nebo plošší, to záleží pouze na síle jakou je šipka hozena. Přiměřená technika házení musí při urychlování vést šipku přesně podle této paraboly a musí zajistit, že po opuštění ruky bude po této křivce pokračovat.

Jak je třeba s šipkou pohybovat, aby se dostala do správné pozice? Abychom to vyřešili, musíme se podívat na mechanismus házející ruky. Přesně ji lze popsat jako "stroj" tvořený třemi pákami, spojenými k sobě klouby nebo čepy a s jedním spojem připojujícím ji k pevnému bodu:

Vysoce účinný víceúčelový pákový mechanismus lidské ruky

 Na horním obrázku je vidět, že spoje tvoří loket a zápěstí a pevný spoj rameno, zatímco 3 páky jsou nadloktí, předloktí a ruka.

 Ti z vás, kteří měli tu smůlu a trápili se ve škole mechanikou apod., si pamatují, že je to velice pěkné uspořádání: Jestliže se páky pohybují správně, může se v tomto rozmezí teoreticky zobrazit jakákoliv možná křivka a i když je lidská ruka méně pohyblivá, parabolická křivka je pouze jednoduchý cvik.

Horní obrázek ukazuje "zaměřovací" polohu při házení šipek. Na následující animaci můžete sledovat jak "páky" a "klouby" pracují při správném házení šipek, které udržuje šipku přesně na dráze.

Schématická animace pěkné techniky házení šipek s použitím 3-pákového systému
Ocenění za vytvoření této pěkné animace o mechanismech házení patří Tomu Neijmanovi ze Sitepeople !

A teď, když jsme si ujasnili základy mechaniky, můžeme se pustit do diskuze o

Před tím, než budete pokračovat, můžete (a měli byste) věnovat nějaký čas pečlivému sledování výše uvedené animace. Nejprve se dívejte na každý prvek samostatně, pak sledujte celé uspořádání a jak každá část souvisí s ostatními, aby se šipka udržela ve směru.

Rameno: Je to jediný bod v celém systému, který nemění svojí pozici. Takže při házení nesmíte (tzn. NE, jasně?) hýbat tělem. Jediný pohyb vychází při házení z vaší ruky.

Loket: Při vracení šipky zůstává ve stejné poloze a ve fázi akcelerace začíná stoupat. To je velice zajímavá věc, protože jste možná slyšeli radu, že loket by měl během házení také zůstat fixní. To je skutečně špatně. Ještě jednou, podívejte se na animaci: Fixní loket vás nutí pustit šipku dříve. Je to stejné jako rozdíl v přesnosti mezi pistolí a puškou. Delší hlaveň u pušky zvyšuje přesnost. Totéž způsobuje delší vedení šipky a tak jako musíme držet šipku ve správném směru, musíme také v pozdější fázi házení zvednout loket. Všimněte si také, že ruka i po vypuštění šipky stále sleduje její dráhu. Usnadňuje to odhoz, protože nemusíte najít absolutně přesný bod, kde šipku pustit. Ani moc nevadí, když ji trochu protáhnete, protože šipka stejně zůstane ve správné "letové pozici".

Zápěstí: Práce zápěstí je často diskutovanou věcí. V animaci toho o zápěstí moc není, takže vidíte, že to není absolutně nezbytné. Ovšem většina profesionálních hráčů využívá švihnutí zápěstím a to z jednoho důvodu: Pomáhá to při akceleraci. Nepřipomíná vám 3 pákový způsob rybářský prut? Jestliže švihnete zápěstím, bude se špička vašeho "prutu" (ehm, což je v vlastně šipka) pohybovat rychleji a budete tak moci pohybovat ostatními částmi pákového systému pomaleji, vložíte tak do hodu méně síly a zlepší se vaše přesnost. Se švihnutím zápěstí ale souvisí jedno nebezpečí: Je to další věc, kterou musíte kontrolovat a tudíž i další zdroj chyb. I když jej většina zkušených hráčů a profesionálů používá, nedoporučoval bych to začátečníkům, kteří nemají přirozený dar pro jeho kontrolu.

Zaměřování: Oči, šipku a cíl, který chcete zasáhnout, umístěte do jedné roviny. Zaměřte se na terč, ne na šipku nebo na tu pěknou dívku/chlapce, kteří právě vcházejí do baru. Pokud chcete, můžete na terči využít zaměřovacích bodů nebo si zamiřte jinak, ale: Zamiřte! Většina šipkařů míří automaticky, ale někteří začátečníci ze začátku překvapivě nemíří. MUSÍ se to dělat, takže miřte.

Zpětný pohyb: Dělejte ho, ale ne příliš rychle. Spousta začátečníků se bojí nevyhnutelné ztráty zacílení během zpětného pohybu, ale kontrola nad tím je pouze věcí cviku. Existuje pouze velmi málo úspěšných hráčů, kteří vynechávají zpětný pohyb, takže zbylých 99% z nás jej POUŽÍVÁ. Jak daleko vrátíte šipku záleží pouze na vás, ale je dobré udělat jen malý pohyb. Pokud vám to bude vyhovovat, můžete a měli byste posunout ruku co nejdále. Aby jste se nepraštili do oka nebo nosu je třeba vést tah zpátky pod bradu nebo vedle tváře (samozřejmě ve vašem OBLIČEJI), to už záleží na vaší osobní technice. Typická chyba je nedostatečný tah zpátky, což se obtížně kontroluje, ale ztratíte tak spoustu prostoru pro akceleraci a přesnost. Je lepší více trénovat než jít nejednodušší cestou!

 Zrychlení: Není tak rozhodující, jak byste si mohli myslet. Dělejte to přirozeně, ne příliš rychle nebo příliš silně. Dělejte to klidně, jedním pohybem a vše pro následující hod. Nezapomeňte zvednout loket. Jestliže šviháte zápěstím, jde vaše ruka v této fázi dopředu až do úplného natažení celé paže za šipkou.

 Vypuštění šipky: Jak bylo uvedeno již dříve, při správném házení přijde tato fáze přirozeně a není žádným velkým problémem. Jestliže máte problémy s uvolněním šipky, pravděpodobně děláte nějakou technickou chybu, nezvedáte loket nebo nenecháváte jít ruku za šipkou. To je kritický bod vašeho švihu zápěstím. Ruka musí být ve správném úhlu k předloktí. Jestliže máte delší dráhu pohybu, směřuje vaše šipka při odhození dolů a to je dobře popsáno v sekci "Hod" na konci tohoto dokumentu.

Prodloužení: Je to velmi důležitá věc. Vzpomeňte si na srovnání s puškou. Nejlepší způsob, jak následovat šipku je skončit s rukou zamířenou na zvolený cíl. Typická chyba je, že necháte po odhození ruku "spadnout". Držte ji pouze chvilku v rovné, mírně vyšší poloze, jako v uvedené animaci a dostanete cit pro sledování šipky poměrně brzo.

Šipka: A na konec je zde předmět vašeho zájmu. Nezapomeňte si u šipky hlídat parabolickou křivku. Nemusíte si natáčet své házení na videokameru a kreslit si na televizi trvalou barvou perfektní parabolu. Obvykle se to rozvine přirozeně (díky bohu a genetickému dědictví našich předků, kteří získávali báječnou potravu házením kamení po zvířatech a my tak umíme házet paraboly). Dávejte si pozor na následující věci: Šipku zaměřte na místo, kam chcete hodit. Tento úhel se ve fázi zpětného pohybu zvětšuje a neustále klesá v akcelerační části. Když šipku vypouštíte, je téměř v horizontální poloze, ale stále mírně vzhůru. Za všech okolností platí, že šipka mířící dolů v kterékoliv fázi hodu je špatná, špatná, špatná! Jasně? To je další NE!

Chvění: Téměř každému začátečníkovi se šipka při hodu dost "kroutí". Profesionálům a expertům jen velmi zřídka. Chvění může mít několik následujících důvodů:

• Šipka je urychlena po jiné než parabolické křivce.
• Kombinace násadka-letka nesplňuje požadavky aerodynamiky. U prvních problematických hodů použijte standardní letky a středně dlouhé násadky.
• Někde ve vašem hodu dochází ke znatelnému "ulítnutí" paže.
• S největší pravděpodobností: V některé fázi hodu vám šipka směřuje dolů.
• Vysoce nepravděpodobné: Šipka míří příliš vysoko.

Tak to jsou moje analýzy mechanismu házení šipek. Jako obvykle budu velice rád, když mi pošlete vaše nápady a dotazy v části pro odpovědi nebo normálně mailem.