Začátečníci obvykle postupují poměrně rychle, zejména pokud mají velký talent. Vyletí jako raketa a dosahují nesmírných výkonů tak jako nikde. Začnou se umísťovat v turnajích na lepších pozicích. Pokud mají talent, tak dokonce některý i vyhrají, ale po krátké době se vše zastaví. Úroveň hry klesá a někdy jejich hvězda zapadne stejně rychle, jako vystoupala. Někteří přestanou hrát - už jsme je nikdy neviděli. Ti, kteří se dál účastní turnajů, se pravděpodobně stanou jedním z mnoha hráčů, kteří čas od času zahrají dobře, ale nikdy to nedotáhnou skutečně až na vrchol.

Pár z těchto talentů si ovšem zvládne poradit se svými neúspěchy. Zase začnou mít dobré výsledky a později je občas vidíte dobře házet.

Takže co špatného potkalo ty, o kterých jsme už nikdy neslyšeli? Dalo by se říct "osobní důvody": přítelkyně, svatba, děti, práce atd. Takže to je jedna možnost. Další důvod může být ten, že většina hráčů je otrávená, že se při hře nezlepšují stejně rychle jako dřív - dokonce se zhoršují a neumí si vysvětlit proč.

Ve většině ostatních sportů by měli trenéra, který by jim řekl, že to není žádná katastrofa, že je to normální a má to také svůj název: První propad. V šipkách je jen velmi málo trenérů (jsou tu vůbec nějací?), takže se hráči musí spolehnout jenom sami na sebe. Je tedy dost pravděpodobné, že se budou potýkat s problémy, které by se s odpovídajícím vedením vůbec neobjevily.

V tomto článku Vám chci dát návod na rozvoj hráče pomocí vysvětlení pěti fází ve vývoji šipkaře. Každá fáze má svoje jedinečné znaky a typické problémy. Když se tím propracujete, měli byste být schopni si najít svůj vlastní stupeň pokroku v jedné z těchto fází a já doufám, že pak lépe pochopíte co se děje s vaší formou a poradím Vám, jak postoupit do další fáze.

Podívejte se na následující diagram. Je na něm vidět typická křivka ukazující, jak se hráči účastnící se soutěží (kteří zároveň trénují) během let zlepšují:

Obr. 1: základní pokrok v herní formě ze zkušeností

Jedná se samozřejmě o zjednodušený nákres pokroku v hraní. Křivka, nevytržená ze "skutečného života" (tj. z každodenních záznamů průměrů na šipku každého šipkaře), by nikdy nebyla tak hladká a rovnoměrně rozložená. Nákres ukazuje pouze základní trend.

Jedna věc, kterou možná budete postrádat, je měřítko času na ose "zkušenosti". Je to záměrné, protože časová závislost je individuální pro každého jedince. Např. většina hráčů projde všemi těmito stupni bez ohledu na to, na které úrovni ukončí trénink (výjimku tvoří hráči, kteří se nikdy nedostanou přes svůj první propad, ale více je těch druhých), ale je velmi individuální, kolik času každý na tento postup potřebuje. Např. Eric Bristow potřeboval méně než 10 let od hození svojí první šipky než se stal odborníkem, ale Dennis Priestley potřeboval 25 let, než se najednou dostal mezi profesionály, když vyhrál Embassy World Championship kam vstupoval jako outsider, který se poprvé kvalifikoval na takový turnaj. Já osobně si myslím, že mi bude trvat minimálně 5 let, než projdu všemi těmito stupni od začátečníka po odborníka.

Velmi dobře viditelné jsou dva nejvýraznější body této křivky jako "1. vrchol" a "1. propad". Ukazuje také nejdůležitější fáze v hráčově kariéře. Těch 5 fází je:

1. fáze: Raketa
Fáze mezi začátkem skutečného hraní šipek (vstup do ligy nebo turnajů) a prvním vrcholem. Obvykle je ze všech fází nejkratší a je definovaná rychlým a stálým nárůstem herní formy.

2. fáze: Zničený (aneb: Katastrofa)
Tato fáze začíná ihned po prvním vrcholu a je definovaná náhlým a ohromným poklesem formy hraní. Obecně lze říci, že čím vyšší je první vrchol, tím horší je propad ve hře. Konec 2. fáze definuje ustálení tohoto neúspěchu, buď protože "už to nemůže být horší" nebo protože výsledky se pomalu ale jistě zlepšují. Hráči, jejichž výsledky se nezlepšují mnoho let po prvním vrcholu a následném ohromném neúspěchu, patří mezi mnohé z těch, kteří uvíznou v této fázi. Obvykle jsou frustrovaní a bez úspěchu tvrdě trénují nebo se smířili s tím, že šipky nejsou jejich sportem a hrají je pouze pro zábavu nebo jej zcela opustí.

3. fáze: Tvrdá práce (aneb: Učíme se hrát šipky)
Tuto fázi charakterizuje mnoho pokroků a pádů s mírně stoupající tendencí. Tato fáze může také trvat roky, ale obvykle netrvá déle než 1-3 roky. Hráči, kteří se dostali do této fáze, prošli svým prvním propadem a tvrdě pracují na zlepšení, které se začíná vyplácet.

4. fáze: Ustálení
Po tvrdé práci dosáhne hráč svého druhého vrcholu, který je výš než ten první. Hraje lépe než dříve, ale najednou ho překvapí druhý propad. Ne všichni hráči touto fází projdou, ale ti co ano se ocitnou v podobné situaci jako při prvním propadu. Vzhledem k tomu, že během 2. a 3. fáze získali zkušenosti, je nyní mnohem jednodušší zvládnout druhý propad a velice brzo dosáhnou zase výš.

5. fáze: Jdi do toho! - staň se expertem
Poslední stupeň ve vývoji šipkaře. Prošel řadou vzestupů i pádů. Pokud dosáhne této fáze, znamená to, že získal spoustu zkušeností tím, že prošel všechny předchozí fáze. Ještě stále se objevují vzestupy a pády, ale nyní už nepředstavují problémy, protože je umí řešit. Jestliže skutečně a obětavě trénuje a soutěží, má takový hráč otevřenou každou úroveň hry. Stane se spolehlivým a jistým a může vyhrát i proti velkým hráčům.
 

Obr. 2: První fáze šipkařovy kariéry - "Raketa"

Šipkaři mají talent - někteří více, někteří méně. Tím je určen počáteční bod začátečnické kariéry a obvykle i výška jeho prvního vrcholu, ale NE O MOC VÍC! Neznamená to, že velký talent nebude mít žádné problémy během dalšího postupu. Ve skutečnosti opak je pravdou!

Začátečník se zlepšuje rychle.

Za prvé, vždy je tady samozřejmě možnost zlepšení, protože teď hraje špatně (je začátečník, tak proč by to mělo být jiné?).

Za druhé - a to je mnohem důležitější pro pochopení problému, což zjistíme v pozdější fázi - ZAČÁTEČNÍK NEMYSLÍ NA TO, CO DĚLÁ, ALE JENOM HRAJE. Neslyšeli už jste to někde? Nemyslete tolik na šipky, prostě hrajte. Začátečníci dělají jedině tohle, zejména protože nechtějí o těch věcech přemýšlet (může Vám to znít povědomě). Např. jste zkušený hráč, kroutili jste někdy hlavou nad začátečnickým zavíráním? Ne nad tím, že hází špatná čísla a špatné doubly, ale nad skutečností, že JE TREFÍ tak, jak to nikdy nezvládnete. Je to jenom určitý druh stavu lehkovážnosti, pohody, který je pro trefování se to nejlepší.

Takže "Raketa" dosahuje prvního vrcholu, který může být v případě velkého talentu závratný. Méně talentovaní hráči se mohou vyvíjet pomaleji - jejich křivka ve fázi jedna je více plochá a jejich první vrchol je mnohem nižší, ale křivka stabilně vzrůstá a naprosto v této fázi postrádá neúspěch.

1. fáze je obvykle ze všech fází nejkratší (kratší může být pouze 4. fáze a ta někdy dokonce úplně chybí). Neměla by trvat déle než max. 2 roky v případě, že hráč hází pravidelně (což běžně dělat bude, protože objevil něco nového a může být nakažen šipkovým bacilem). Zlepšující se výsledky pracují jako doplňující motivace.

Hráči, kteří v této fázi příliš nehrají, dosáhnou jen zřídka vysoké úrovně hry. Jestliže nehrají už teď pravidelně, nejsou "závislí" na sportu a bez závislosti (nebo minimálně bez nadšení) touha být dobrý prostě neexistuje. V budoucnosti vytváří hlavně zásoby společenských hráčů, kteří hrají šipky pro zábavu a ne pro poháry. Není to zrovna dobrá cesta, jak se stát dobrým, ale také se nikdy nedostanete do problémů dalších fází.

Obr. 3: Druhá fáze - "Zničený": První propad

Ve fázi, která vede k prvnímu propadu, existuje paradox: je to nejhorší ze všech fází, ale je nezbytná, abyste se stali skutečně dobří. Čím jste talentovanější, tím více Vás to zasáhne. Čím více se snažíte a přemýšlíte, jak se z toho dostat, tím je to horší. Čím je Váš první vrchol vyšší, tím bude hlubší první propad. A teď odhalíme ten paradox. Jestliže máte první vrchol hodně vysoko a NEZAŽIJETE první propad, nestanete se experty, protože Vám bude chybět 3. fáze - proces učení. 

V 1. fázi šlo všechno snadno. Vše se zlepšovalo, vše byla zábava. A pak, dosáhnete prvního vrcholu a najednou dojde k poklesu formy. Neumíte to vysvětlit a můžete to ignorovat. Ale pak to přijde zas nebo minimálně už nedojde ke zlepšení a tak jste začali dělat to, co Vám může do budoucna zničit celý šipkový svět: začali jste přemýšlet a začali jste a snažíte se dělat věci jinak. Další pokroky, v které jste doufali, nepřicházejí, takže začnete měnit další věci - šipky, postoj, uchopení šipky. Najednou zjistíte, že hrajete ještě hůř než dříve. Chcete se vrátit k dřívějším způsobům, ale z nějakých zvláštních důvodů to nejde. Opět začnete přemýšlet, měníte další části šipek, ale to vše jenom zhoršuje. Vítejte ve fázi 2.

Ve 2. fázi hráči zjišťují, že šipky nejsou ten báječný svět, ve který doufali - snadný a nekonečný postup bez hranic v dohledu. Můžete to udělat takto: jakmile jednou začnete přemýšlet o tom, co děláte, stav lehkovážnosti z 1. fáze je pryč. Nebuďte prosím nyní šokovaní, ale už se to nikdy nevrátí. Šipky, tak jak jste je znali v začátečnické fázi, jsou navždy pryč, ale není to nic, čeho byste se měli bát. Je to dobrá věc.

Všechno jste dělali snadno a přirozeně a chcete, aby se tento pocit vrátil. Zapomeňte na to prosím Vás. Spoléhali jste se na věci, které probíhaly podvědomě. Jakmile jednou začnete přemýšlet o tom, co děláte, je to také špatné, protože s takovým chováním budete vždy jenom ovládání svým podvědomím. Není mnohem jednodušší věci řídit? Není mnohem jednodušší reagovat na svoje špatné dny a vědět, které věci změnit, když se to nevyvíjí dobře?

2. fáze je fází hledání. Je to horší ještě o skutečnost, že cenné informace o šipkách se hledají jen velmi těžko. Co víte o tom, jaká by měla být technika házení? A víte to nebo jsou to jen nápady někoho, komu věříte, protože hází lépe než vy (tento www projekt se provádí se záměrem poskytnout odpovídající informace o těchto věcech on-line, takže pokud mi věříte, navštivte kapitolu technika)? Veškeré nepříjemnosti související s nezbytností paradoxu 2. fáze jsou způsobeny zejména nedostatkem informací o šipkách, v kombinaci s nedostatkem trenérů. Pokud byste se mohli z chyb poučit s pomocí trenéra (tak jako např. v tenise nebo lyžování), pak by 2. fáze stále existovala, ale byla by méně dramatická, protože byste věděli, že vaše technika je v pohodě - Váš trenér by Vám řekl, co máte dělat a čemu se vyhnout. Takže jste na to sami, což většinou znamená, že musíte problém řešit pomocí pokusů a omylů.

Dobře, dost bylo tréninkového stěžování. To Vám příliš nepomůže.

To, co Vám pomůže, záleží na dalším hledání a dalším tréninku. Dejte si pozor na přílišný trénink, protože je to jed pro náš sport. Šipky potřebují ruku ne kladivo. To chce klid. Akceptujte to, že některé pocity ve fázi 2 jsou depresivní a některé myšlenky jsou neuvěřitelné. Nezapomínejte na to, že hrajete hru, kterou milujete. A to nejdůležitější - NEOPOUŠTĚJTE JI!! Říkám Vám to proto, protože jsem člověk, který si prošel touto příšernou 2. fází a zná myšlenky, co se honí hlavou. Ale teď, když vím, že po 2. fázi přijde "poučná" (ale také tvrdá) 3. fáze, bych nikdy nechtěl prošvihnout svůj první propad.

Hráči, kteří se nikdy nedostali přes fázi 2, to pravděpodobně vzdali nebo se rozhodli, že nejsou stvořeni pro titul Mistr (5. fáze) nebo Bakalář (3. fáze) v šipkách. Spousta jich šťastně hraje jen tak pro radost, ale mezi těmito "hráči pro radost z 2. fáze" existuje skupina lidí, které mírně deprimuje skutečnost, že se snažili tvrdě trénovat, ale snaha se jim nevyplatila. Jestli patříte do této skupiny, tak bych Vás chtěl povzbudit, abyste se nevzdávali svého osobního snu o šipkách. Jestliže máte čas a nebojíte se znovu tvrdě trénovat, abyste znovu dosáhli svého cíle, je to možné - 2. fáze není jednosměrka, je to nezbytnost, abyste se stali skutečně dobrými hráči. Možná ne jako mistři, ale bakalář nakonec taky není špatný.

Konečně, jste zvládli 2. fázi až do konce a neopustili jste hru, pro kterou jste se rozhodli. Blahopřeji, nebylo to jednoduché. Jako odměna na Vás čeká titul šipkařský bakalář.

3. fáze je skutečně fáze učení. Jak je vidět na obr.4 (kde byl původní plochý vzestup zvětšen, aby křivka byla vidět více realisticky) jedná se o řadu vzestupů a pádů, ale rostoucí tendence je evidentní. V této fázi to ještě pořád někteří hráči vzdávají, ale po tom všem, co jste až doposud přečetli, doufám, že jste odhodlaní se tím propracovat. V podstatě tak jako bylo klíčové slovo pro 2. fázi hledání, je klíčovým slovem 3. fáze práce. Během hledání ve 2. fázi jste objevili spoustu věcí, které nefungovaly, ale zároveň jste našli věci, které byly dobré, jinak byste nebyli schopni postoupit do 3. fáze. Na druhou stranu, když pokračujete v hledání najdete aspoň něco, takže postup do 3. fáze je při dalším hledání přirozený a nevyhnutelný (přečtěte si kapitolu: trénování).

Ve 3. fázi se ještě stále hledáte, ale už to není ten živelný postup, který jste zažili dříve - začínáte cítit směr. Ještě pořád to sice jsou pokusy a omyly, ale už můžete odhadnout výsledek vašich experimentů. Někdy ještě pořád budete hrát špatně, ale teď to přímo pomáhá vašim zkušenostem a znalostem hry. Jdete správným směrem a měli byste to také cítit a vědět o tom.

Na konci 3. fáze Vás spolu s 2. vrcholem čeká titul bakalář (viz obr. 1), který je teď podstatně vyšší než první vrchol. Vaše důslednost se také zlepšila, protože víte co dělat, když jdou věci špatně. Umíte postupovat správným směrem, když během rozhazování před turnajem cítíte problémy (samozřejmě v této fázi už víte, že rozhazování před turnajem je důležité) a vytvoříte si "záchranné postupy", když se vývoj zápasu najednou nasměruje nesprávným směrem a tyto postupy Vás obvykle zachrání.

Pokud nevíte o čem tu teď píši - znovu - nebuďte frustrovaní. Ačkoliv můžete pochybovat, jestli budete schopni dosáhnout tohoto stupně umění, slibuji Vám, že jakmile jednou vstoupíte do 3. fáze a pečlivě pokračujete s tréninkem, jednou BUDETE chápat o čem tu mluvím. Jestliže jste v této fázi a trénujete, postup přijde zcela přirozeně. Může to trvat rok nebo dva (taky to může trvat tři nebo čtyři roky), ale v této fázi je pokrok vždy nevyhnutelný.

Obr. 5: Čtvrtá fáze - "Ustálení", druhý propad

Teď po absolvování bakalářského stupně Vás může potkat nepříjemné, ale krátké překvapení: Druhý propad.

Nebojte se, druhý propad je mnohem, mnohem méně dramatický než ten první. Máte zkušenosti a znalosti, co v takovém případě dělat. Musíte jenom zůstat v klidu a dělat to, co jste se naučili ve fázi 3. Podívejte se na obrázek. Druhý propad není tak dramatický. Jenom Vás vrátí do oblasti vašeho prvního vrcholu. Nesnili jste o tom ve fázi 2? To Vám nebude nic platné, pokud zbaběle couvnete ve 4. fázi (a to je jediné nebezpečí, které Vám hrozí).

Druhý propad je krátké období. Máte-li štěstí, ani ho nezažijete, nebo si ho uvědomujete jenom jako spoustu malých vzestupů a pádů, které se objeví na vaší cestě stát se expertem.

4. fázi je možné vidět jako dobu ustálení. Nyní se můžete v lize dostat mezi zdatné hráče. Lidé znají vaše jméno a to je pro Vás dobré, protože od teď můžete při špatných dnech vyhrát zápas "díky reputaci", což znamená, že se obáváte soupeřů v 1. nebo 3. fázi. Pokud Vás hráči na počátku 5. fáze neberou vážně, můžete je dostat, zejména pokud jste ve stoupající části na obr.5, poté co jste zvládli svůj druhý propad.

Když projdete svým druhým propadem, získáte více znalostí o hře, která se stává více a více konzistentní. Prošli jste v šipkách tím nejhorším a je čas trénovat na mistrovství.

Obr. 6: Pátá fáze - staňte se expertem

Když už jste jednou v této fázi, nejsou už propady na pořadu dne. Jediná věc, která probíhá zcela přirozeně, jsou mírné vzestupy a pády. Když jste dole, hrozí nebezpečí od soupeřů ve 3. a 4. fázi, kteří se nezajímají o vaši reputaci (hráči z 1. fáze mohou být lstiví, někdy protože Vás neznají). Když jste nahoře, začínáte vyzývat velké šipkové mistry.

Klíčové slovo této fáze je důslednost. Je možné, že ačkoliv jste v 5. fázi, nemáte tu správnou sílu na vyhrávání s dobrými hody, ale jasné znamení, že se stáváte experty není nezbytně vaše hrací síla, ale důslednost a skutečnost, že jste prošli všechny předchozí fáze. Můžete mít málo talentu nebo nejste dost mladí, abyste se stali experty, ale může si být jistí, že jste získali všechny důležité znalosti. Jestliže nejste příliš zaměstnaní, splňujete všechny předpoklady na to, stát se uznávaným trenérem. Sport je potřebuje (viz stěžování výše).

copyright Karlheinz Zöchling,
Vídeň, 30.března 1999