Z tisku - články - 2006

20.12.2006 - MF Dnes

Fotbal válčí v oblibě s hokejem

Česko se Slovenskem jsou statisticky výjimečné

Praha - Je to jeden z nejnapínavějších sportovních soubojů, který na českých obrazovkách probíhá. Duel velkých a nesmiřitelných rivalů. Fotbalu versus hokeje. Dvou bezkonkurenčně nejpopulárnějších sportů v zemi. Který je v Česku sledován víc? Z výsledků průzkumu společnosti UPC vyplývá, že co se týká oblíbenosti, vede hokej nad fotbalem.

Jenže peoplemetry naopak mluví pro fotbal. A to tak razantně, že Jan Kinda, ředitel společnosti STES, marketingového partnera českého fotbalu, tvrdí: „Pro hokej bych rozhodně pracovat nechtěl.“

STES stojí za prodejem televizních práv na fotbalové přenosy a také za jejich „obložení“ reklamami. Jeho ředitel říká, že z čísel, které má k dispozici, je na tom fotbal o 100 procent lépe než konkurenční sport.

„Ta čísla jsem neviděl, ale pravdou je, že ve sledovanosti je na tom fotbal líp,“ uznává i Luboš Pázler, šéf sekce agentury BPA, jež marketingově pečuje o hokej. „S peoplemetry jde jen těžko polemizovat.“

Peoplemetr je elektronické zařízení zaznamenávající každou vteřinu sledovanost jednotlivých programů na vybraném vzorku populace. Výsledky jejich měření mají k dispozici české televize a mohou si je koupit i další zájemci. STES je vlastní, nicméně Kinda se necítí oprávněn šířit je dál.

Podle zjištění MF DNES však fotbal skutečně vévodí. Průměrný rating se při sledování přenosů z fotbalové ligy blíží pěti procentům, zatímco hokejová extraliga má dvě procenta. Rating je vypočítáván ze všech potenciálních diváků, kteří mohou program sledovat. Fotbal jich má dvojnásobně víc než hokej. Share, neboli aktuální sledovanost, mluví v procentech zhruba 20:8 ve prospěch fotbalu.

„Výsledky mluví diametrálně v náš prospěch a já jsem s nimi spokojen,“ konstatuje Kinda. „Tento stav nás mrzí a snažíme se ho různými akcemi změnit,“ říká Pázler. Jako příklad uvádí volbu sympaťáka extraligy nebo podnik s názvem „Jdeme na hokej“, kdy každý divák zápasu přispěje korunou ze vstupného na charitativní účely.

Přesto hokej souboj s fotbalem v současnosti prohrává. Je to podivný kontrast s průzkumem UPC, podle něhož hokej v oblíbenosti českých sportů nad fotbalem vede.

Když měli čeští účastníci průzkumu jmenovat pět nejoblíbenějších sportů na obrazovce, 48 procent jich řeklo hokej a 43 procent fotbal. V tom je Česko společně se Slovenskem výjimečné. Z 13 evropských zemí, kde se průzkum prováděl, dali obyvatelé devíti států na první místo fotbal.

Jak však mohou mít lidé v Česku víc v oblibě hokej, když častěji sledují fotbal? „Výsledky průzkumu mohou být ovlivněny i tím, že probíhal na přelomu listopadu a prosince, kdy už byl fotbal poněkud v útlumu,“ míní František Malina, mluvčí UPC.

Vliv mohl mít i fakt, že hokeji dávají před fotbalem poměrně razantně přednost ženy, jež masově sportovní přenosy nesledují.

15.12.2006 - Bruntálský a Krnovský deník (vlk)

Šipky jsou regulérní sport

OČIMA SPORŤÁKA

Jsem sportovní fanda. Mám rád hokej, fotbal, basketbal, házenou, volejbal, tenis, atletiku. Obdivuji karatisty, zápasníky, gymnastky, motokrosaře, automobilové závodníky, šachisty, střelce, lyžaře... prostě všechny sportovce. Avšak nemohu nadále mlčet k tomu, jakým způsobem je u nás přehlížen šipkařský sport. Sport, který se ve světě těší velkému zájmu fanoušků i médií. Mistrovství světa PDC pravidelně sledují tisíce lidí přímo v Cirkus Tavern na okraji Londýna, další sto tisíce prostřednictvím vysílání televizí. Na Krnovsku hraje šipky kolem šesti set hráčů v osmatřiceti týmech. Takové mase lidí nemůže žádná jiná soutěž v okolí konkurovat! Že se tento sport na Krnovsku hraje dobře, svědčí výsledky Mirage Krnov. Dvojnásobní mistři republiky, letos pátí mezi tuzemskou elitou. Šipkařský sport je dávno něčím jiným, než jen hospodskou zábavou. Je to regulérní sport, který si zaslouží respekt a uznání stejně jako jiné sporty. Snad se jednou dočkáme.

22.11.2006 - Českokrumlovské listy

Krumlovští mistři Evropy jsou doma neporazitelní

Český Krumlov - Sportovní klub Maxima Český Krumlov se za dobu své existence stal nejen jihočeskou, ale i republikovou šipkařskou legendou. Od roku 1994, kdy šipkaři nastoupili do ligové soutěže, neprohráli ve svém domácím prostředí ani jediný zápas.

"Jako družstvo jsme vznikli v roce 1993 a o rok později jsme začali hrát ligu," vzpomínal kapitán družstva Jaroslav Vaňásek. SK Maxima má téměř stále stejné členy. Jsou sehraná parta, mají talent a dokážou jeden druhého podržet. "Na závodech je totiž velmi důležitá psychika každého hráče," vysvětlil kapitán družstva.

Do Českého Krumlova se sjíždí mnoho již hrajících nebo nově vznikajících družstev, které touží po skalpu Maximy. Zatím se však nikomu nepodařilo sehraný tým v jejich hospůdce porazit.

11.10.2006 - Sokolovský deník (Dita Urešová)

Třináctiletý šipkař poráží starší a zkušenější kolegy

Sokolov - Do povědomí šipkařů v Karlovarském kraji se už zapsal teprve třináctiletý Filip Koky ze Sokolova. Žák osmé třídy sokolovské 8. základní školy začíná být postrachem spoluhráčů u terče. Mladší bratr v tomto sportu známého Vráti Krále je nejmladším šipkařem hrajícím ligovou soutěž v kraji. Necelý rok je stálým členem klubu DC Fanda Sokolov, hrajícího první B ligu, ČAKS AŠA Karlovarsko.

Jak reagují šipkaři na to, že je, omlouvám se za výraz, vyklepne třináctiletý školák?

"Ti starší jsou většinou v pohodě. Ti mladší si nejdřív dělají legraci, nemyslím, že by se posmívali, ale když jim zavřu první leg, tak se začnou tvářit vážně. Musím ale říci, že jsou většinou všichni v pohodě."

Co šipkařský vzor? Je nějaký?

"Jednoznačně brácha Vráťa. Ten mě k tomuto sportu přivedl. Nejdřív jsem ho pozoroval, jak hází. Pak jsem mu řekl, že bych to chtěl taky zkusit, to bylo asi před dvěma lety. Koupil mi šipky a začal mě učit házet. S ním jezdím i na závody mimo region. Letos jsme se díky účasti v sokolovském AB Cupu dostali na mistrovství Evropy v Chorvatsku. Nastoupil jsem do juniorské kategorie. Z pětadvaceti jsem byl šestnáctý. Moc mi to tam tehdy nešlo. Teď nás čeká v listopadu republikový turnaj v Kladně. Tak snad to bude lepší."

Co je na šipkách nejtěžší?

"Je to hodně o psychice. Když hrajeme ligu a náš tým prohrává například osm šest, tak už bych nejradši nehrál. Jsem nervózní. Nehraji jen za sebe, ale můžu to pokazit celému týmu."

Může se šipkařem stát každý?

"Člověka ta hra musí především bavit. Potom ho nesmí odradit, že to nějaký čas nejde. Nejdřív to totiž jde každému, ale pak přijde útlum. Důležitý je také trénink. Já trénuji denně zhruba hodinu."

27.03.2006 - Plzeňský deník

V přeštických hospodách se nejvíce hrají šipky

Přeštice - Šipkařský oddíl z Přeštic nazvaný ŠKBSOD 33401 má velké úspěchy. V současné době je na špici druhé ligy. Do konce soutěže zbývají už jen poslední kola. "Vypadá to, že postup už nám neunikne," usmívá se jeden z přeštických šipkařů Michal Jeřábek. Klub v současné době tvoří čtrnáct hráčů s věkovým průměrem 35 let. Do soutěží tak přeštičtí šipkaři posílají dvě družstva. Jedno hraje druhou ligu, druhý mančaft třetí ligu. "Pro všechny z nás se staly šipky velkým koníčkem. Je to skvělá relaxace a zábava," dodává Jeřábek.

Přestože působení v šipkařské lize není zrovna lacinou záležitostí, členové přeštického klubu se od své záliby odradit nenechají. "Nejvíce nákladné jsou samozřejmě cesty na takzvanou půdu soupeřů. V lize totiž působí mančafty z celého kraje. Musíme si to všechno sponzorovat sami. Ale baví nás to a to je důležité," konstatuje šipkař.

Zájem o šipky je podle něj v naší republice stále větší. "Například nám členů stále přibývá. A do soutěží se hlásí stále více družstev, takže je vidět, že to má stoupající tendenci," míní Michal Jeřábek.

Největší boom však v šipkách zažívá Anglie a Holandsko. "Tam mají šipky největší tradici a hrají se tam i vrcholově," doplňuje Jeřábek.

Cílem přeštických šipkařů je postoupit do první ligy.

"To by byl obrovský úspěch, snad se nám to povede," uzavírá povídání Michal Jeřábek.

17.03.2006 - Rovnost - Brněnský deník (Tomáš Herman)

Šipky se daly cestou sjednocení.

Angličané vládnou klasické hře, Češi patří k nejlepším u elektronických terčů

Hospodský sport? Kdeže. I když vlastně ano. Šipky potkáváte na každém kroku, přesto špičkoví hráči u závodů vůbec nepijí alkohol a nekouří. A takových rozporů lze v současných šipkách nalézt několik.

Brno - I v České republice, kde je přes dvanáct tisíc registrovaných hráčů elektronických šipek. " A to náš sport řadí k nejrozšířenějším v zemi," tvrdí Břetislav Uhříček, sekretář Unie šipkových organizací v České republice.

Šipky, pivo a cigarety?

Společně s dalšími lidmi z vedení šipkového sportu usiluje Uhříček především o to, aby se šipky zbavily nálepky onoho hospodského sportu. " Chceme to samozřejmě činit od těch nejvyšších soutěží směrem dolů. Ale těžko můžeme nutit šipkaře v nejnižších soutěžích nebo na soukromých turnajích, aby pro ně hra nebyla součástí hospodské kultury," tvrdí.

Srovnání nachází v nejpopulárnějším sportu. " Fotbalisté v okresních soutěžích také jdou po zápase na pivo," vysvětluje. Špičkový šipkový sport je však už něco jiného. " Na mistrovství republiky je zakázáno kouřit, nesmí se tam ani nosit vlastní nápoje," říká.

Podle něj mají šipky výhodu, že se mohou hrát v každém věku. " Před dvěma lety měl v českém týmu na mistrovství světa nejmladší hráč sedmnáct let, zatímco tomu nejstaršímu bylo téměř šedesát," vysvětluje.

Elektronika válcuje

Šipkový sport vznikl v Anglii a ta, stejně jako v jiných sportech i životních oborech, si stále zachovává svou konzervativnost. Zatímco evropský kontinent prakticky ovládly šipky elektronické, na ostrovech se stále hrají klasické " steely". " Ale už i u nás hodně špičkových hráčů přechází právě k nim," říká česká jednička mezi ženami Blanka Vojtková, která v současnosti háže za brněnský klub DC Kolečko Cats.

Přesto. Zatímco klasické steely hraje v České republice přes dvě stovky šipkařů, na elektronických je jich mnohonásobně více. " Mezi dvanácti a třinácti tisíci," upozorňuje Uhříček.

Protože však má Anglie díky své koloniální minulosti vliv ve světě, klasické šipky se hrají i mimo Evropu. " Zatímco elektronické jsou záležitostí Evropy. V nich se ani mistrovství světa nepořádá," říká zase předseda Jihomoravského oblastního šipkového svazu Michal Pokorný. " I proto si klasické šipky občas vyzkouším, jsou strašně krásné. Třeba jen sledovat je na DSF, kde hrají ti nejlepší Angličané," zasní se Vojtková.

Cestou k sjednocení

Dalším schizofrenním zážitkem při hledání cesty k šipkovému sportu je to, že narazíte na mnoho soutěží mnoha svazů. Jen u nás existuje několik organizací. A tak je těžké zjistit, zda hrát pod Českým šipkovým svazem nebo Českou asociací kompaktních sportů, či dalšími.

I když ... už to není tak úplně pravda. Předloni se začaly jednotlivé organizace slučovat a vznikla takzvaná Unie šipkových organizací. " Už se nám podařilo naprosto sjednotit turnaje jednotlivců," chlubí se Uhříček.

A na dobré cestě je unie i u týmových soutěží. Vytvořila se superliga, kterou uznávají všechny svazy. " I regionální soutěže už jdou cestou sjednocení," vysvětluje Uhříček.

Jedním z regionů, kde však nadále existují dvě paralelní nejvyšší soutěže, je i jižní Morava. " Zlínsko a Jihlavsko už je sjednocené, protože tam vlastně byla jedna soutěž i předtím, u nás ne," vysvětluje Pokorný z jihomoravské centrály ČŠS. " A není to tak lehké, protože soutěže jsou rozběhnuté. Určitě však o sjednocení budeme jednat," slibuje, i když chápe, že ekonomické důvody tomu brání.

Sjednocení by uvítali i ve zmíněné Unii šipkových organizací. " Je však pravda, že v tomhle jdeme příkladem celé Evropě, kde je velmi často kvalita také roztříštěna ve více souběžných ligách," připomíná Uhříček.

To se však děje i v České republice. " Je spousta hráčů, kteří se účastní soutěží pod různými svazy. A dokonce existují i takové týmy," vysvětluje sekretář unie.

V Brně se šipky nejvíc hrají v klubu U Kolečka

Brno - Jižní Morava v současnosti patří k oblastem s vůbec nejlepšími hráči šipek v České republice.

Úspěšní šipkaři zde byli v Šitbořicích, předloni jeden z hodonínských týmů vyhrál domácí šampionát ČŠS v Českém Krumlově a v popředí žebříčku jednotlivců jsou v současnosti dva hráči, kteří závodí za kluby z Brněnska.

Mezi muži je to Jiří Vorsa z Újezdu u Brna a mezi ženami Blanka Vojtková z Šipkového klubu U Kolečka Brno.

" Podmínky pro šipky jsou v Brně a okolí slušné, nejlepší asi právě v klubu U Kolečka, kde je nejvíc terčů a také tam mají celkem osm ligových týmů," tvrdí Michal Pokorný, předseda Jihomoravského oblastního šipkového svazu.

Právě Vojtková se v tomto klubu vypracovala až v českou jedničku. " Klasický DARTS klub v Brně víceméně není, ale automatů je dost," vysvětluje Pokorný.

Přestože je všude ve světě nejoblíbenější tzv. pětsetjednička, na jižní Moravě se často pořádají soutěže i v jiných hrách. " Například pravidelnou součástí našich lig jsou i boje v tzv. CUT THROAT, kde se hráči trefují pouze do čísel od 15 do 20 a středů, tzv. bullů," tvrdí Pokorný. ( tom)

F. A. Q. - nejčastější dotazy

Jaká je nejčastější provozovaná hra v soutěžích?

Jde o tzv. 501 DOUBLE OUT, kdy každý z hráčů odečítá své body od čísla 501 až k nule, přičemž nulu nesmí tzv. přestřelit a navíc musí k jejímu dosažení tre . t dvojitou či trojitou část výseče. Např. ve chvíli, kdy hráči chybí do dokončení hry 18 bodů, zakončí ji jedině v případě, že zasáhne dvojitou devítku nebo trojitou šestku. Pokud trefí číslo 20, zůstává mu na terčí číslo 18 a ve hře pokračuje další hráč.

Jak daleko má být čára odhozu od šipkového terče?

Existují dvě vzdálenosti. Od samotného konce automatu by to mělo být 2,37 metru, kdežto od středu terče by kolmice k místu odhozu měla měřit 2,73 metru. V restauračních zařízeních velice často nejsou míry přesné kvůli omezením daným prostorem.

Kde šipky vznikly?

Ačkoli svým image šipky vypadají jako americký sport, vznikly na britských ostrovech. Historie šipkového sportu sahá zhruba do 15. století. Tehdy si prý lučištníci v Anglii krátili své dlouhé šipky zhruba na 25 centimetrů a používali je jako zbraň ke své osobní ochraně. Jiná verze tvrdí, že si je zkrátili proto, aby s nimi mohli za špatného počasí házet v hospodě do špalku z jilmového dřeva, a soutěžit tak o nejlepší mušku. Šlo o klasické šipky s ostrým hrotem a Angličané dosud prakticky vůbec nehrají elektronické šipky, přestože jsou v Evropě rozšířenější. I kvůli tomu je hra " 501" stále nejrozšířenější, protože se nejlépe a nejjednodušeji počítá.

Co jsou to steely a softy?

Jednoduchá odpověď: steely je hovorový název pro klasické šipky s kovovými hroty, které se hážou do terčů z lisovaných vláken sisalu a šipky užívané k tomuto účelu mají ostré kovové hroty. Výsledky her si evidují hráči samostatně. Softy jsou naopak šipky elektronické: s otupenými hroty z plastu, z nějž jsou vyrobeny i terče. Automat je vybaven počítačem a pravidla jednotlivých her jsou uložena v jeho paměti. Ovládání přístroje je velmi snadné a pouhým stiskem tlačítek je možno navolit kteroukoli hru.

Kolik stojí kvalitní šipky?

Cena dobrých šipek se pohybuje od patnácti set korun nahoru, spíše až k pěti tisícům korun. Záleží na tom, aby byly všechny části, tj. hrot, samotné tělo šipky a letky, vyvážené. ( tom)

Terče jsou pro jedničku víc než chemie

Pět let stačilo Blance Vojtkové k tomu, aby hrála šipky nejlépe ze všech žen v České republice. " Dostala jsem se k nim až na vysoké škole," přiznává jednička domácího žebříčku, hrající za brněnský klub DC Kolečko Cats.

Dokumentuje tak situaci, v které se šipkový sport nachází: většina lidí se k němu dostane až v dospělém věku. " Ale už existují i soutěže pro děti, kde dostávají za odměnu cukrovinky a ovoce," vysvětluje Vojtková.

Takových je však málo. " Většinou jde o děti šipkařů," tvrdí. Sama se během pěti let v Brně vypracovala na samotný vrchol domácího žebříčku a chystá se na další průlom. " V našem brněnském klubu jsme udělaly čistě ženský tým a v soutěžích se nám daří porážet i chlapy," směje se a háže rukavici soupeřům v týmových soutěžích.

Ač sama pochází z Ostravy, v současnosti hraje v Brně, kde na Akademii věd druhým rokem absolvuje doktorandské studium v oboru chemie. " Teď jsou pro mne šipky rozhodně víc," přiznává.

Že by ji šipkařský sport i uživil? " To rozhodně ne. I v zahraničí jsou na turnajích ceny pro nejlepší okolo 300 eur a to na uživení nestačí. Možná, kdybych objížděla všechno," zauvažuje na chvíli studentka a učitelka v jednom. " Na doktorandském studiu učit musím, je to jeho součást," říká.

Svou budoucnost však nevidí ani na akademické půdě. " Na vědu se u nás nedává dostatek peněz a je pravda, že mnoho mladých jezdí na stáže do západní Evropy, kde třeba pak i zůstanou v oboru pracovat. Mne samotnou třeba čeká půl roku v Belgii," vysvětluje. Šipky ji neuživí, přesto jim dává hodně. " Moc netrénuju, zato jezdím hodně po turnajích a soutěžích," přiznává.

V zimě prý dokonce házela do terče každý den. " Ale bylo toho moc, teď jdu na šipky tak třikrát za týden," počítá žena, která si libuje v týmových soutěžích. " Baví mne i mixy a dvojice, v nichž se nám taky daří. Když hraju sama za sebe, má to jen jednu výhodu: nikomu nic nezkazím," dodává v dobré náladě. Jakožto nejlepší žena v republice se toho však moc obávat nemusí...

30.01.2006 - Deník Chomutovska

Nejúspěšnější sportovec Chomutovska 2005 - nominace

Chomutov - Anketu Nejúspěšnější sportovec Chomutovska čeká již jedenáctý ročník. Sportovní králové regionu pro rok 2005 budou vyhlášeni 15. února v chomutovském divadle.

Hlasovat bude pět hodnotících subjektů - čtenáři Deníku Chomutovska, Výkonný výbor Chomutovské sportovní unie, předsedové sportovních klubů, zástupci měst a sportovní novináři. Z každé hlasovací skupiny vzejde pořadí nejlepších a po součtu pořadí všech pěti skupin bude známo konečné pořadí. Hlasovat lze do konce ledna.

I přes opakující se výzvy řada oddílů charakteristiky svých sportovců do redakce Deníku Chomutovska nebo na Chomutovskou sportovní unii nezaslala. Přehled nominovaných je utvořen tedy jen z těch, kteří na výzvu zareagovali. Přehled je ovšem pouze orientační, hlasovat můžete pro jakéhokoliv svého oblíbence. Níže uvedené sportovce berte jako nápovědu.

Kolektivy dospělí (zkráceno)

šipkaři Mexiko Chomutov -účastníci celorepublikové Superligy, vítěz 1. severočeské ligy, vítěz Severočeského poháru, 5. na PVP, 2. na MČR Steel (ostré šipky).

23.01.2006 - Olomoucký den (mig)

Elitní šipkaři hrají o miliony, ale v zahraničí

Olomouc - O tom, že házení šipek není pouze zábavou pro hospodské povaleče, se mohli o víkendu přesvědčit zájemci v olomoucké restauraci UPelikána. Na mistrovský turnaj se do krajského města sjely špičky v disciplíně elektronických šipek. "Sdružujeme dohromady okolo patnácti tisíc závodníků. Jen zlomek z nich se ale věnuje házení s kovovými hroty na klasický terč. Většina v současnosti dává přednost elektronickým šipkám, při kterých se používají umělohmotné hroty,"popsal viceprezident Českomoravského šipkařského svazu Zdeněk Špička. Oficiálně dosud není disciplína v Česku uznána jako sport. "Historicky veřejnost vnímá šipky jako převážně hospodskou zábavu. Moderní pojetí je už ale úplně jiné, velkou roli hraje soustředění, hráči jsou organizováni v klubech, nosí taky speciální dresy,"vysvětlil Špička. Opravdový mistr podle něj dokáže zvítězit i s lacinými plastovými šipkami. "Zkušený hráč ale pochopitelně dbá na své vybavení. Kvalitní sada se dá pořídit za pět až patnáct stokorun,"poznamenal. V zahraničí se zatím podle Špičky těší sport mnohem větší oblibě než u nás. "Zápasy se vysílají i na prestižních televizních kanálech. Za rekordy v některých soubojích jsou dokonce vypsány odměny v řádu milionů korun,"doplnil.