Šipkař 9/98

Stanovisko k článku "Ať chcípne koza" (Šipkový sport 5/98)

Je lehké kritizovat, ale ještě jednodušší je kritizovat s použitím lží a zkreslených informací. Není však lehké dělat poctivou práci. Ta potřebuje seriózní přístup, důvěru, a v neposlední řadě umění povznést se nad konkurenty, kterým jde jen o jedno - druhému vévodit za každou cenu. Tím máme na mysli práci a především článek v časopise "Šipkový sport" vydavatele Vofotronix Trade, s.r.o., podepsaný a možná i psaný (i když se nám to nechce zdát, že novinářská etika může klesnout až tak hluboko) jeho šéfredaktorem Ivo Kasalem.

Mnohaleté úsilí (o několik let delší jak Českého šipkového svazu), co se týká vstupu do ČSTV, bylo ČAKS stejně málo platné jako ČŠS, protože se při hlasování na valné hromadě ČSTV o přijetí většina členů pléna zdržela, a tak ani ČAKS nebyla 19. dubna letošního roku přijata za řádného člena ČSTV.

Po jakémsi, nadneseně řečeno, nevydařeném puči v roce 1996 a následném odchodu některých nynějších představitelů ČŠS z ČAKS, nastala v naší zemi prazvláštní situace. Namyšlené ignorování jedné strany vůči straně druhé. Na veškeré snahy a návrhy ČAKS ke společnému postupu a diskusím, bylo vždy zamítavé stanovisko ČŠS. Jeho zástupci odmítli pokaždé vše s tím, že pouze oni dělají sport, že oni jsou největší, a tak by šlo pokračovat. Opak byl a je nadále pravdou, což každý trochu soudný a rozumný člověk, i nezúčastněný, jistě sám pozná. Česká asociace kompaktních sportů neustále dokazuje svoji dlouholetou práci v pořádání pravidelné ligové soutěže., organizací velkého množství turnajů jednotlivců v roce, startem a pořádáním turnajů evropské úrovně či mistrovství světa, stejně jako v neposlední řadě výchovou dětí a mládeže. Jen tak na okraj. ČŠS se ohání svou minulostí, ale ČAKS pořádala již v roce 1995 mistrovství světa v Táboře, a to ten "nejlepší" a "největší" ještě vůbec neexistoval. Tyto informace neuvádíme z důvodu nějaké chlouby, ale především reagujeme na článek pana Kasala, na zákulisí přípravy ČŠS a snahu vstoupit do ČSTV, ale to všichni, kteří se o náš sport zajímají, jistě vědí.

Co se týká rozhodnutí VV ČSTV, musíme konstatovat, že bohužel nebyly uvedeny údaje odpovídající skutečnostem, a to i přesto, že z naší strany byly tyto materiály včas na tuto organizaci dodány. Písemné rozhodnutí a odůvodnění VV ČSTV bylo před valnou hromadou před námi drženo v tajnosti až do chvíle hlasování Komory svazů. Tuto zprávu jsme naštěstí obdrželi anonymně poštou a velice nás překvapila, protože odůvodnění neodpovídalo skutečnosti nejen ohledně ČAKS, ale i ČŠS. Tento zkreslený paskvil obdrželi všichni předsedové svazů zasedající v Komoře svazů a též přidružený ČŠS. Na základě tohoto rozhodnutí Výkonného výboru mělo být všem hlasujícím jasné, že by měli zvednout ruku pro přijetí za člena do ČSTV pro ČŠS. O opravdu největší organizaci šipkového sportu - ČAKS - hlasující neobdrželi skutečné informace, což zástupci naší organizace připomínkovali. Bylo by velmi nešťastné, kdybychom se v naší demokratické společnosti nemohli dožadovat, aby byly pro hlasování použity pravdivé a nezkreslené údaje. Ohradit se proti zkresleným, zamlčeným či zavádějícím faktům a údajům a dožadovat se tím demokratického hlasování na základě otevřené diskuse neznamená podle našeho názoru "malou českou ubohost", jak píše pan Kasal, nýbrž pravý opak. Bohužel se to některým lidem z mnoha důvodů nelíbí… Naštěstí však spravedlnost úplně slepá nezůstala, rozum opět jednou vyhrál nad vychytralostí a sobeckostí, což hlasující dokázali tím, že se nenechali zmanipulovat a rozhodli se podle svého vlastního uvážení.

Ligové soutěže, poháry a přítomnost českých šipkařů na mistrovství republiky, to vše bude v ČAKS pokračovat i nadále. I ČŠS bude muset jednoho dne začít akceptovat, že v České republice existuje již řadu let mezinárodně uznávaná asociace pro šipkový sport s téměř 4000 členy a čtyřmi stovkami klubů, která se jmenuje Česká asociace kompaktních sportů.

Na kritiku máme všichni právo. To co ale napsal šéfredaktor časopisu "Šipkový sport" je jen prachsprosté urážení od neúspěšného zástupce neúspěšné strany. A nakonec se ptáme. Jednalo se v tomto případě o "chcíplou kozu" nebo spíše o "potrefenou husu"? Úsudek si každý musí udělat sám.